Cenotvorba jazykové lektorky v roce 2025

Anna Fürstová
3. 3.
Minut čtení: 8

aneb zdražuji, protože...

Cenotvorba mezi jazykovými lektory "volnonožci" je v posledních měsících až letech třaskavě ožehavé téma. V každé skupině na FB najdete desítky až stovky příspěvků na toto téma a nesčetné protestující komentáře lektorů u příspěvků s podhodnocenými nabídkami výuky. Fráze "kazíte trh" a její všerůzné alterace jsou doslova všudypřítomné.

Jak to tedy je s cenotvorbou v téhle ošemetné profesi? Jak se nezasvěcený student, neznalý profesních nuancí jazykových lektorů na volné noze má zorientovat v záplavě nabídek jazykové výuky, když u všerůzných inzerátů narazí na tak širokou škálu cen, pohybujících se klidně od méně než 200,- až klidně tisíc(e) korun za hodinu?

Ano, jdu s kůží na trh. Proč? Protože je to třeba, a protože si za cenou svých lekcí stojím :) (A mimo to i z toho důvodu, že mě nebaví poslouchat příležitostné komentáře typu: "páni, ty si říkáš 600 na hodinu? Tak moc?! Fíha, to si žiješ!")

Praktická ukázka ze života

Pojďme si vzít takový modelový příklad. Lektor, říkejme mu třeba Tonda, učí online, převážně individuální lekce, sem tam nějakou skupinku. Řekněme, že nemá jiný příjem (nebo jen příležitostný). Pracuje na IČO, studentům za lekce vystavuje faktury. Je to vystudovaný člověk, který má prokázané jazykové znalosti, profesionální zkušenosti. Aby mohl tuhle práci dělat, musel nejdřív dlouho studovat. Ovládnout nejen svůj druhý jazyk, ale i mnohé další praktické dovednosti, jež si výuka vyžaduje. Má tedy znalosti nejen lingvistické, zvládá gramatiku, výslovnost, a tak dále, ale má i vhled do metodiky a didaktiky: moderních přístupů k výuce, postupů a praktických dovedností, jak kvalitně předat své jazykové zkušenosti a znalosti dál.

Studenty si shání na internetu, skrze inzeráty na Facebooku nebo inzertní portály, mnoho studentů k němu chodí na doporučení. Se studentem se spojí, dohodnou se na výuce, proběhne zkušební lekce, obě strany jsou spokojené, a jedou dál.

Hodina výuky - 60 minut – probíhá dejme tomu jednou týdně. Spojí se online, hodinu se společně věnují angličtině. A za to si Tonda řekne 600 korun.

To je takový modelový případ. Někteří lektoři prodávají předplacené balíčky lekcí, někteří (jako třeba já) fakturují lekce zpětně a mají dobře nastavené storno podmínky – to už je individuální a na věci to mnoho nemění.

Ovšem! Tou hodinou, kterou lektor věnuje online studentovi, to zdaleka nekončí. Tady všechna sranda teprve začíná.

Dream džob? Nenechme se vysmát

Vše má své plusy a mínusy. Je potřeba si uvědomit, že individuální výuka 1-na-1 je zkrátka prémiová služba. A stejně tak jako u soukromého zubaře zaplatíte o něco víc než u toho "obyčejného", i individuální lekce vás vyjdou dráž než nějaký skupinový kurz. Tak to je. Mít svého vlastního lektora navíc v přepočtu nemusí vyjít o tolik dráž – jen si spočítejte, na kolik vás v průměru na hodinu vyjde nějaký skupinový kurz v jazykové škole. Předplacený skupinový kurz, kde se sotva někdy dostanete ke slovu, lektor si vás kolikrát málem ani nepamatuje, když onemocníte, smůla, lekce vám propadá, a u kterého si jazykové školy počítají obvykle dost vysoké marže a svým lektorům často za lekce vyplácejí dost smutné částky...

Na první pohled zní "online lektor" jako džob snů, že? Tonda přece nemusí nikam dojíždět, prostě ráno vstane, sedne ke kompu, dá si na hlavu sluchátka, pokecá s pár studenty, o pauze mezi lekcemi stihne vyprat a vytřít nebo si uvařit oběd, a ještě si za to troufá říct o 500 na hodinu nebo dokonce víc? No panečku, ten se ale má! Haha.

Prosím, pojďme si teď všichni společně uvědomit následující:

To, že lektorovi Tondovi cinkne od vás třeba těch 600,- za hodinu, neznamená, že si Tonda vydělává 600,- na hodinu.

Hodinovku drobného podnikatele na volné noze zkrátka nejde srovnávat například s tabulkovým platem státního zaměstnance jen a pouze v číslech, ale v SOUVISLOSTECH.

Co vše je v ceně jedné lekce

Nejen 60 minut času, který lektor Tonda věnuje jen a jen tobě. 60 minut jeho totální koncentrace, soustředění. Jeho několikaleté vzdělání, zkušenosti, nakumulovaná praxe, know how.

Když lekce skončí, lektorovi Tondovi začíná další kolo práce: zadávání a kontrola úkolů, tvorba seznamů slovíček na Quizletu, tvorba individuálního studijního plánu, hledání zdrojů a příprava aktivit a cvičení na další setkání... a to pro každého jednoho studenta zvlášť, protože to je INDIVIDUÁLNÍ výuka. Do určité míry lze materiály recyklovat, obecně ale platí, že si pro každého jednoho studenta Tonda dělá cílenou přípravu podle jeho konkrétních potřeb.

Dále komunikace se studenty: domlouvání lekcí, přesunů v případě rušení, odepisování na příležitostné dotazy. Další administrativa: třeba vedení zápisů o proběhlých lekcí a podkladů k fakturaci, odesílání faktur na konci každého měsíce, ...

Tonda navíc není jen mluvící učebnice, ani přednášející na VŠ. Musí mít sociální a komunikační schopnosti, díky kterým se studentem naváže vztah, dokáže ho motivovat, přimět cítit se na lekci spokojeně a příjemně, vytvořit uvolněné prostředí. Musí umět dát efektivní zpětnou vazbu, vést se studentem dialog, motivovat ho, navést ho k dobré sebereflexi, a tak dále... Nic z toho není samo sebou a vyžaduje to určitou mentální kapacitu.

Celkově na každou jednu odučenou hodinu připadá Tondovi v průměru přibližně 20-30 minut další nepřímé práce. Někdy víc, někdy míň. Tak si to spočítejte, najednou Tondova hodinovka už není zas tak závratná, že? A to teprve začínáme...

Každý online lektor je sám sobě účetním (faktury, daňová přiznání,), sekretářkou (administrativa, zapisování lekcí, komunikace se studenty mimo lekce, ...), grafikem (pokud si třeba zpracovává vlastní materiály pro studenty, ...) nebo i třeba web designerem (když chce mít profesionální a reprezentativní webové stránky), ... a tak dále, správcem sítí (pokud si chce dělat online propagaci). A když cokoli z toho sám nezvládá, musí si zaplatit za jiného profíka, na kterého může daný úkon delegovat.

Jaké má lektor výdaje?

Tak prvně je potřeba samozřejmě zmínit, že pokud je lektor živnostník a není jinde zaměstnaný, musí platit daně. Paušální daň v 1. pásmu činí pro rok 2025 přesně 8 716,- a průběžně se stále zvyšuje. To je skoro 9 tisíc měsíčně, které musí takový podnikatel poslat každý měsíc, bez ohledu na to, kolik si ten měsíc zrovna vydělal. A pozor, v té částce je jen důchodové a zdravotní pojištění. Sociální pojištění není povinné a pokud si ho podnikatel chce platit, je to zase další částka navíc. Pokud si ho neplatí, nemá nárok na nemocenskou, mateřskou a podobně... tedy pokud se mu cokoli "stane" a nastane mu výpadek příjmů, nemá žádnou podporu a musí se spoléhat na vlastní úspory.

A tím stále jen sotva začínáme.

Dál musí mít vlastní techniku a vše, počítač, který utáhne vše, co potřebuje (desítky hodin měsíčně v online hovorech, sdílení obrazovky), dobrá sluchátka s mikrofonem, kvalitní internetové připojení, ideálně i druhý monitor, aby mohl nahlížet do materiálů a zároveň udržoval se studentem oční kontakt, a třeba mimo jiné i dobrou kancelářskou židli, pokud si nechce za pár let zničit záda. Žádné firemní notebooky a mobily. Žádná firemní wifi v kanclu.

Navíc neustálý "homeoffice" má i své jasné mínusy – Tondovi se tak zvýší spotřeba za vodu, světlo, topení, elektřinu, ale třeba i kávu – nemůže si každý den dát kafíčko z automatu v práci, tak jako velká většina smrtelníků :) To vše jsou drobné korunové až desetikorunové výdaje, které se za měsíc nasčítají. Vykryjí se takzvaně – nula od nuly pojde – s tím, že lektor nemusí dojíždět do práce a ušetří tak naopak čas a peníze za dojíždění, naftu, MHD, parkování, ... Navíc nutno dodat, že o online lekce je, alespoň z mé zkušenosti, v dnešní době obecně zájem hlavně z toho důvodu, že šetří čas za dojíždění předně studentovi, ne lektorovi.

Takový lektor Tonda nemá navíc žádné zaměstnanecké bonusy či benefity. Vánoční prémie, placená dovolená, nemocenská, multisportka, odměny, levnější obědy ve firemní jídelně, stravenky atd. atd., ... na to všechno může rovnou zapomenout, na tohle všechno si drobný volnonožec musí sám vydělat a žádnou slevu mu nikdo nedá :) Jedinou výhodou snad je, že když má Tonda IČO, může si zařídit kartičku do Makra. Ha.

Lektor navíc musí také počítat se sezónním výpadkem či stagnací příjmů – o Vánocích, svátcích, prázdninách a v letních měsících, kdy je zájem o výuku nižší nebo studenti častěji lekce ruší. Na tyto měsíce si musí Tonda v ideálním případě z příjmu v "sezónních" měsících našetřit tučnou rezervu, aby pak tyto hluché měsíce "překlenul". Anebo počítat s tím, že v létě bude dlabat lančmít z konzervy. Nemá tu jistotu, že mu každý měsíc – pokud si nevezme neplacené volno – skočí na účet stejná, pevně daná výplata.

Nějaká částka také samozřejmě padne na Tondovu propagaci: webové stránky něco stojí, stejně jako profily na různých inzertních portálech, kde shání nové studenty apod.

Dalším důležitým více či méně pravidelným výdajem je financování dalšího sebevzdělávání: takový lektor nemůže zůstat "zaseknutý" na jednom místě, ale musí se sám dál vzdělávat: udržovat si svou jazykovou úroveň, rozšiřovat si obzory v pedagogice a metodice, držet krok s aktuálními tématy nejen z jazyka, ale i kultury nebo se třeba i průběžně sebevzdělávat v rámci využití moderních technologií k výuce. To vše aby mohl svým studentům předávat co nejvíce znalostí co nejmodernějším a nejefektivnějším způsobem. Spoustě zaměstnanců další sebevzdělávání - kurzy, školení apod. - financuje zaměstnavatel a naopak spousta lidí má dojem, že se lektor podnikatel sám dál vzdělávat už nemusí. Ano, musí, a na vlastní výdaje!

Matika v realitě

Lektor Tonda se občas u nezasvěcených setkává s následujícími počty: jakmile někomu řekne, že bere za 60minutovou lekci dejme tomu 600 korun, následuje tento výpočet:

Tak jeden pracovní den, to je 8 hodin, takže 4800,- za den, 5 pracovních dní v týdnu, takže 24.000, - za týden, páni, ten člověk vydělává 96 táců za měsíc?! A už chápete, jak absurdní a naprosto zcestné tohle je?!

Krom toho, když si od téhle částky odečteme veškeré výše zmíněné výdaje, které měsíčně tvoří v součtu tisíce a desetitisíce korun (suma sumárum včetně paušální daně kolem 15 až 20 tisíc korun měsíčně, velice hrubým odhadem), zamyslete se i nad tímhle: jen velmi těžko Tonda odučí 8 hodin denně pět dní v týdnu. Nejen že by jen těžko dal takový rozvrh dohromady, aby mu studenti jeden za druhým na sebe navazovali. Tohle není práce v kanceláři. Nemůže si během lekce jen tak dát pauzu na oběd, když se musí věnovat studentovi. Lektor neustále namáhá hlasivky, musí se soustředit, být duchem neustále přítomný, komunikovat bez pauzy, ... není to běžná kancelářská práce. Navíc má práci často rozloženou skrze celý den – učí třeba nějaké lekce ráno od osmi, pak má mezeru a pak zase učí až do osmi večer. Plus samozřejmě ke každé odučené lekci připadne výše zmíněná "nepřímá" práce s lekcí spojená. Kdyby měl Tonda odučit 8 lekcí denně 5 dní v týdnu, v reálu by za ten týden nejen že odpracoval ještě o spoustu dalších hodin víc, ale hlavně by se z toho absolutně zbláznil. Odučit osm individuálních lekcí za den je šílenost, jde to zvládnout, ale rozhodně ne pět dní za sebou.

Ano, tahle práce dává určitou volnost a flexibilitu, která je ale ve všech ohledech vykoupená svou stinnou stránkou:

+	-
flexibilita: plánuji si rozvrh a práci podle sebe, učím odkudkoli kde je elektrika a internet, nemusím dojíždět	nejistota: každý měsíc jiné příjmy, neustálé sčítání, jak na tom s příjmy budu další měsíc, je těžké plánovat příjmy a výdaje do budoucna, nutnost vytvářet si finanční rezervu
individuální přístup: mohu studentům nabídnout něco extra, zaměřit se na jejich specifické nároky a potřeby	poměr cena výkon: za danou cenu studenti očekávají kvalitu, nic nelze "odbýt", vše musí být ťip ťop, kvalita poskytnutých služeb musí neustále odpovídat
sám sobě pánem: nemám nadřízeného, nikdo mi nic nediktuje	sám sobě vším: vše si musím organizovat a vyřizovat sama, nemám kolegy, nesu sama odpovědnost za kvalitu služeb, které poskytuji

Zeptejte se sami sebe: na kolik si ceníte hodinu svého vlastního času? 60 minut, které zahrnují maximální soustředění, znalosti nabyté několikaletým studiem v oboru, know-how, které člověk sbíral spoustu let, a teď se hodinu čistého času věnuje jen a pouze vám, bere v potaz váš charakter, individuální potřeby, slabiny i silné stránky a všechny vaše potřeby? Komunikuje s vámi kdykoli je potřeba mimo lekce, naposílá materiály, doporučí další zdroje, zkontroluje úkol, dá zpětnou vazbu, namotivuje vás, a co je nejpřednější, naučí vás něco nového a posune vás dál.…?

Zdražování – risk je zisk?

Takového lektora samozřejmě nečeká žádný kariérní postup – nedostane přidáno, musí si přidat sám. Pokud usoudí, že jeho hodinovka už neodpovídá výdajům a vynaložené energii, musí zkrátka sám sebe zdražit – a toto zvýšení cen pak komunikovat svým studentům. Vyšší cena je zároveň větší závazek: logicky, tak jako od auta za 2 mega čekám, že bude jezdit líp a pohodlněji než ojetina za 50 tisíc, a nabídne mi extra komfort a vymoženosti, tak od lektora, který mě učí za 1000,- na hodinu čekám kvalitnější a komplexnější služby než od někoho, kdo si řekne 200,- za hodinu.